Ronov nad Doubravou / Mladotice / Čáslav / Zbyslav

Ronov nad Doubravou
Město Ronov nad Doubravou (okres Chrudim) leží na úpatí Železných hor  asi 10 km východně od Čáslavi. Osada vznikla  brzy po první písemné zprávě o osídlení Železných hor (1137). V blízkosti existovalo románské osídlení již v polovině 12. století, kdy vznikla ves Protivany s kostelem sv. Kříže, který je zmíněn již kolem r. 1180. Na protilehlém břehu řeky Doubravy existovala osada Stusyně. Obě osady později zanikly. Samotný Ronov nad Doubravou založil Oldřich, třetí syn Smila z Lichtemburka (22. 1. 1307). Privilegiem Jana Lucemburského z 3. 8. 1331 daruje král městu 1 lán půdy... V roce 1488 král Ladislav povolil Ronovu dva výroční trhy a roku 1674 obdrželo město od Leopolda I. právo třetího trhu. Roku 1908 byl Ronov znovu povýšen na městys privilegiem Františka Josefa I. a  29. 4. 1909 bylo „Městské obci Ronovu“ povoleno užívat městského znaku (totožného s českým znakem). Po 2. sv. válce v roce 1945 zůstal Ronov pouze obcí, městem byl znovu ustanoven r. 1998. Ronov je rodištěm významného českého krajináře 19. století, malíře Antonína Chittussiho, kterého zde připomíná jednak malá galerie a jednak deska na rodném domě na náměstí po něm pojmenovaném.
V současnosti zde žije na 1 800  obyvatel.


Centrum Ronova, Chittussiho náměstí, vprostřed s pseudobarokním kostelem sv. Vavřince (1852) na místě r. 1848 zbouraného kostela ze 14. století ■■►


Západní portál kostela sv. Vavřince v Ronově


Neogotická ronovská radnice z r. 1865


Ronov je rodištěm krajináře Antonína Chittussiho, zde v Nečasově vile je jeho galerie (na boku terakotový relief sochaře Františka Bílka, který vilu v r. 1932 projektoval)


Na půli cesty mezi Ronovem a Mladoticemi leží na mírném návrší kostel sv. Kříže se hřbitovem, kde jistě spočinuli v 2.pol. 19. a začátkem 20. stol. i mladotičtí Rajlichovi...


Kostel sv. Kříže byl založen ve 13. století

Mladotice
Obec Mladotice, dnes součást města Ronova, leží od centra města necelé 3 km jihovýchodním směrem, v údolí řeky Doubravy. První písemná zmínka o Mladoticích hovoří v roce 1339, stávala tu tvrz (nad mlýnem). V současnosti zde žije kolem 150 osob.

  
Do Mladotic se přijíždí ze severu od Ronova (a od hřbitova) s kopečka — jsou ukryty v údolí řeky Doubravy...


Dominantou obce je válcový mlýn čp. 6  z poloviny 19. století, dnes zpustlý (podobně jako „rajlichovský“ mlýn v Rudolci nebo mlýn v Červeném Hrádku — viz), ale za přispění evropských fondů se v posledních letech opravuje pro kulturní účely (foto 2011)

e
Mladotice: Tady , co je hruška, stával ještě před pár lety dům čp. 27, říká pán ze sousedícího domku, hned vedle je parcela č. 26... (Mladotice čp. 26 a 27 byly adresy Rajlichových v 2. pol. 19. stol.)


Ještě panorama téhož, i se sousedy


A pohled z větší dálky směrem od mostu


Hned u mostu je domek s čp. 18 (nyní patří obci Ronov), které je v matrikách uvedeno jako rodiště Jana Rajlicha

►Město Ronov nad Doubravou 
►Ronov / web historie hasičů 
►Mladotice

Čáslav
Čáslav je starobylé město ve východních Čechách ležící uprostřed výběžku polabských hor, který je od severovýchodu ohraničen pásem Železných hor a od jihozápadu Hornosázavskou pahorkatinou. Vystřídala se zde řada pravěkých kultur, slovanské osídlení je od 9. století. Pravděpodobným centrem se stal Hrádek, který je v 10. století spojován se Slavníkovci. Královské město Čáslav vzniklo v pol. 13. století za vlády Přemysla Otakara II. Na počátku husitských válek byla Čáslav na straně císaře Zikmunda, ale v r. 1421 přešlo město stranu husitů a v děkanském chrámu sv. Petra a Pavla se konal známý Čáslavský sněm, který mj. ustavil zemskou vládu, do které byl zvolen i Jan Žižka (jeho ostatky se našly v Čáslavi v roce 1910 a jsou vystaveny v pamětní síni radnice). V roce 1452 vyhořela polovina a v roce 1522 skoro celé město. Dva švédské vpády v letech 1639 a 1643 způsobily, že Čáslav zpustla a zadlužila se. Již 1715 je Čáslav ale opět významným sídlem krajského úřadu, pošty, vojenské posádky.  V polovině 19. století získala Čáslav postupně také úřady s okresní působností a vzniklo tu gymnázium i odborné školy. V druhé polovině 19. a na začátku 20. století byly zakládány hospodářské a peněžní ústavy (např. městská spořitelna, živnostenská záložna, hospodářské družstvo), elektrárna, plynárna aj. Roku 1960 přestala být Čáslav okresním městem.
V Čáslavi se narodili mj.  Karel Teige, Josef Svoboda a Miloš Forman, významné světové kulturní osobnosti 20. století .
V současnosti zde žije kolem 10 000 obyvatel.


Čáslav má dlouhý zachovalý úsek městských hradeb (tento průraz jimi nese název Žižkova brána), dominantou města je kostel sv. Petra a Pavla s věží, která s 88 metry je třetí nejvyšší v Čechách


Z věže kostela je pěkně vidět celé město a daleké okolí, zde pohled jihovýchodním směrem (označeným jako směr na Brno) s náměstím (a pomníkem) Jana Žižky z Trocnova


Detail s hradební baštou a pěší zónou do náměstí ústící

 
A na pěší zóně dům čp. 110 (s obchodem Viola), kde v první polovině 20. století žili Rajlichovi


Čáslav čp. 110


Čáslav čp. 305 je první čáslavská adresa Karla Rajlicha z Mladotic; na fotografii z roku 2011 by dům (žlutý) jistě nepoznal...

►Město Čáslav

Zbyslav
Obec Zbyslav ležící 7 km na východ od Čáslavi a 8 km na severozápad od Ronova je připomínána již za vlády Soběslava I. v roce 1131.  První zmínka o zdejším kostelu  Nejsvětější trojice je z roku 1352. Zbyslav je součástí obce Vrdy a žije zde okolo 700 obyvatel.

 

Bohatě zdobená, ale zpustlá fasáda novorenezanční budovy školy, ve Zbyslavi svědčí o zašlé slávě obce (pro Thun Hohensteiny ji roku 1880 postavil architekt Josef Míča)

 
Vstup do budovy školy s bohatou plastickou výzdobou býval monumentální


Pohled od školy ke kostelu Nejsvětější trojice


U kostela se zatím podařilo opravit nádherné barokní schodiště a také krytinu obou bání, která je skutečně ojedinělá, šindelová


Poznámka: všechny fotografie v této záložce byly pořízeny v srpnu 2011 (foto Alena a Jan Rajlichovi)

►Obec Vrdy
►Zbyslav

Rajlichovi a Mladotice, Ronov, Čáslav a Zbyslav
V novém válcovém mlýně v Mladoticích se jako mlynářský tovaryš objevil „první“ Rajlich v polovině 19. století. Byl to Josef Rajlich, který sem přišel z Kamýka nad Vltavou (syn pekaře Prokopa Rajlicha v Kamýku 6) a oženil se zde v roce 1847 (Mladotice 18) s Annou Sýtařovou z Travné. Mladotice patřily pod ronovskou farnost, tak všechny  svatby a křty probíhaly v Ronově. Jejich synové narození v Mladoticích čp. 18 a čp. 26 — Jan Rajlich (1849) a Karel Rajlich (1863) — se stali zakladateli první tzv. „Lounské větve“ a druhý tzv. „Čáslavské větve“ rodu Rajlichů. Dalšíími dětmi byli Kateřina (1850), Josef (1852, zemřel), Josef (1854) a Josefa (1860).
• Jan si vzal 5. 2. 1872 Josefu Hortensky z Ronova čp. 72, bydleli v Mladoticích čp. 27, kde se jim narodili synové —  Vácslav (1872), jenž r. 1912 odešel do německého Magdeburku a František (1876, zemřel záhy po narození); další syn František se pravděpodobně narodil ve Zbyslavi (1887).
• Karel si vzal r. 1891 Marii Šiklovou ze Zbyslavi a odešel do Čáslavi. Tam v čp. 305 „Za rybníkem“ pečovali o syna Antonína Rajlicha (1889—1953) a dvě dcery. Antonín si vzal r. 1914 Marii Šturmovou z Chotusic, byl dělníkem v lihovaru a v čp. 110 poblíž náměstí se jim také narodily a prožily dětství děti: Josef, Marie, Libuše, Jaroslav, Václav, Alena a Antonín Rajlichovy. Všichni postupně z Čáslavi odešli: do Prahy, Loun, Děčína, Ústí n. L., Nového Boru...


Vlasta Rajlichová (dcera Františka Rajlicha) — domovský list ze Zbyslavi