Rajlich, Reilich, Railich, Rajilic, Rejlich, Rejl, Rail, Reilly, Riley...

Brno

MÄ›sto Brno je historické kulturní, akademické a obchodní mÄ›sto, nejvÄ›tší metropole Moravy, druhé nejvýznamnÄ›jší mÄ›sto ÄŒeské republiky, kde v souÄasnosti žije kolem 400 000 obyvatel.

Brno v roce 1839 s mnohasetmetrovým viaduktem nové železniÄní trati do VídnÄ›
Brno (na obrázku pohled od Å™eky Svratky s vrchem Petrovem) v roce 1839 spojovala nová železniÄní traÅ¥ s mnohasetmetrovým viaduktem s Vídní â—„â– â–º

Brno - hradby na PetrovÄ›
Brno  — na PetrovÄ›, Jan Rajlich (ml.) na hradbách â—„â– â–º

Jméno Rajlich/Reilich v BrnÄ›
â–  Jedním z nejnovÄ›jších poznatků z historie Rajlichů je mÄ›šÅ¥an „Reilich ze Židenic“ (dnes mÄ›stské Äásti Brna), který ve 14. století do Brna pÅ™išel z tehdy blízkých Židenic. Tato pro rod Rajlichů velmi zajímavá informace se objevila v historii Brna-Židenic od JiÅ™ího Švédy, která vyšla v roce 2007 (2. vyd.) péÄí nakladatelství Šimon Ryšavý v BrnÄ› — je to totiž doposud historicky nejstarší známý výskyt jména vůbec.
â–  Na MoravÄ› ale nejsou od té doby známi pÅ™edchůdci žádného z rodu Rajlichů, a tak i všichni Rajlichovi spjatí tak Äi onak dnes s Brnem sem pÅ™išli z ÄŒech.
â–  Jako první Rajlich našel své působištÄ› v BrnÄ› Karel Rajlich (jeden ze synů mlynáÅ™e Ferdinanda Rajlicha z Rudolce), který po gymnaziálních studiích na KÅ™emencárnÄ› v Praze a vojnÄ› se dostal poÄátkem 20. stol. na dráhu (železnici) do Brna a té zůstal vÄ›rný (nakonec ve funkci vrchního inspektora státních drah) až do své smrti (+1942), poslední léta bydlel na adrese Segen Gottes 103 (Zastávka). Karel Rajlich do Brna také kolem roku 1915 na krátkou dobu vzal svoji neteÅ™ Marii A. Rajlichovou z Rudolce, která tu navštÄ›vovala známou dívÄí školu Vesna.
â–   V BrnÄ›-Židenicích se však narodila manželka cukráÅ™e v Kyšperku a Žamberku Ferdinanda Rajlicha, syna mlynáÅ™e Jana Rajlicha z ÄŒerveného Hrádku — textilní dÄ›lnice a kartáÄnice Marie Rajlichová-Halbrštátová (1871—1959).
â–  Do okolí Brna se postupnÄ› na pÅ™elomu 19. a 20. stol. dostala i další rodina Rajlichů — tzv. svratecká vÄ›tev, pocházející z východoÄeské Svratky a to pÅ™es Otnici, Podolí a Kobylnici — ve 2. pol. 20. stol. v BrnÄ› působili bratÅ™i František (dlouholetý Å™editel ÄŒedoku, jehož syn František hrával fotbal za Zbrojovku Brno B) a Václav Rajlichové. Dnes žije v BrnÄ›-Dvorske druhý syn Františka ZdenÄ›k Rajlich s rodinou (synové Martin a ZdenÄ›k).
â–  Roku 1950 se do Brna pÅ™estÄ›hoval malíÅ™ a grafik Jan Rajlich, syn kováÅ™e Karla V. Rajlicha z Dírné, a žije tu s rodinou (syn doc. Ing. arch. Jan Rajlich, grafik-designér ) dodnes, stejnÄ› jako od zaÄátku 60. let (dnes v BrnÄ›-KomínÄ›) jeho synovec Ing. Jaroslav Rajlich s rodinou.
â–  Do Brna-ReÄkovic se dostala závÄ›rem 20. stol. také rodina Antonína Reilicha po otci původem z  Mostu; dnes rodinu tvoÅ™í jeho synové David Reilich (nyní v KuÅ™imi u Brna) a Tomáš Reilich se svými rodinami.

Jan Rajlich st.: Bagrování Úvozu v Kraví hoÅ™e, akvarel, 1957
Jan Rajlich st.: Bagrování Úvozu v Kraví hoÅ™e, akvarel, 1957 â—„â– â–º

RajlichJaroslav_ml_Kominvzime
Jaroslav Rajlich ml.: Brno-Komín v zimÄ›, pastel â—„â– â–º

â–º Statutární mÄ›sto Brno City of Brno


Jan Rajlich ml.: mapa Brna, 2000 â—„â– â–º 
â–º Zde: mapa Brna v pdf (v lepším rozlišení)

Takto dopadl stadion Zbrojovky Brno pro 60 000 diváků péÄí taky-kapitalistů (foto kolem r. 2010 Nikola Nováková)
Takto dopadla brnÄ›nská chlouba péÄí novodobých taky-kapitalistů — ateleticko-fotbalový stadion Zbrojovky Brno za Lužánkami pro 60 000 diváků (za jejíž béÄko v 70. letech hrál František Rajlich), fotila kolem r. 2010 N. Nováková â—„â– â– 

 
CNW:Counter
©2011 Vision Bros